Ondra odešel a já nevěděla kam šel.."No"...začal.."No?" zakončila jsem otázkou..."Mohl bych tě někam pozvat? Jen tak, jako kámoši..Nic víc..Vím, že seš s Ondrou a kámoše bych nikdy nepodrazil"..."Dobře..Dáš mi číslo? Nikoho tady zatím neznám tak se budu těšit.." odpověděla jsem s úsměvem...Podal mi papírek s číslem.."Můžeme zítra?" .. "No..Já se sice teprve zabydluju ale to by šlo" kývla jsem.."Ty budeš u Ondry?" .. "Budu..Vadí to?" zeptala jsem se..."Nene jen se ptám..Ondrovi to hodně prospěje..Ve hře" usmál se..."Snad" oplatila jsem úsměv.."Tak zítra v šest?" mile se zeptal.."Dobře..A kde?" .. "Tak třeba tady?" zeptal se.."Fajn" kývla jsem s úsměvem a odešla pryč....Za rohem na mě čekal Ondra.."Co ti chtěl?".."Zítra půjdem na večeři..Nic víc.." odpověděla jsem nezaujatě..Jeho to ale asi zaujalo.."Na večeři?"..Flegmaticky jsem se na něj podívala.."Ty víš, že tě miluju nejvíc na světě, tak to tolik nehroť jo?" usmála jsem se..."Dobře..Půjdeme ke mně.." řekl.."Jen si zajdu pro kufry" .."Pomůžu ti.." chytl mě za ruku.."Fajn".. usmála jsem se na něj..Vyzvedla jsem si kufry a šli jsme k Ondrovi..Otevřel dveře a nechal mě vejít první.."Páni" byla jsem celá překvapená.."Máš to tady krásný" pohladila jsem ho po rameni.."Podívej..Chci se ti za všechno omluvit" řekla jsem upřímně...Bez jediného slova mě začal líbat..."Miluju tě"
O 1 den později...
Všechno bylo úžasný...Už jsem byla zabydlená u Ondry...Večer s Ondrovým kolegou vyšel báječně..Zasmáli jsme se u sklenky vína a popovídali si úplně o všem..Měla jsem nového kamaráda..Celý zbytek večera se na mě Ondra sice divně koukal, ale nic se nestalo..."Neboj" ujistila jsem ho a sedla si na gauč...
O rok později...
S Ondrou je to úžasný..Chodím jeho tým podporovat na všechny zápasy...Letošní mistrovství byli češi první..Miluju ho...Ondra se už smířil s tím, že když jdu s někým na večeři, neznamená to, že Ondru nemiluju...Dneska spolu jdeme na večeři do nějaké luxusní restaurace...
"Miláčku, půjdeme?" zeptal se mě..."Jojo hned, jen se domaluju.." .. "Dobře" odpověděl nadšeně...Asi po 5 minutách jsem k němu přišla v minišatech s perfektním líčením a políbila ho..Vyšli jsme z bytu a před námi stála limuzína..Ale ještě před ní stálo mnoho novinářů a fotografů..Nojo..Už jsme jim s Ondrou potvrdili, že jsme spolu..Chytl mě za pas a prodírali jsme se davem až k limuzíně.....Nastoupili jsme a namířili si to přímo do restaurace..."Co se děje? Limuzínou obvykle nejezdíme" znervózněla jsem..."Uklidni se a užívej si to" usmál se a políbil mě...Oddychla jsem si...Asi za půl hodiny jsme dojeli na místo..Ondra mě chytl za ruku a šli jsme do restaurace...Vevnitř to bylo opravdu úžasný.."Týjo" zírala jsem..."My jdeme jinam..".."Jak jinam?" zeptala jsem se udiveně...Vedl mě nějakýma dveřma ven z restaurace a za dveřma do prava...
Byl tam kulatý dřevěný stůl, všude kolem byly růže a rezervace V.I.P ....Bylo to hrozně romantický...Nic takovýho jsem vživotě neviděla...Nádhera..."Tak co..líbí se ti tady?" zeptal se mě..."Líbí? Ani z toho nemluvím..." vydechla jsem..."Pojď si sednout..." šli jsme ke stolu a Ondra vzal mojí židli a odstrčil jí..Sedla jsem si a usmála jsem se.."Díky"....Odpověděl mi úsměvem...Hned přišla servírka a nabídla nám pití..Dali jsme si bílé víno...Když nám ho přinesla, objednali jsme si jídlo..Já jsem si dala zeleninový salát s tmavou bagetkou a Ondra si dal hovězí po burgundsku...
Dojedli jsme a povídali si....Když Ondra vstal..Myslela jsem si, že jde na záchod nebo tak někam....Ale ne...Přišel ke mně a klekl si přede mně.."Miluji život, protože mi dal tebe. Miluji tebe, protože ty jsi můj život..." citoval..Byla jsem jako přikovaná k židli..."Miluju tě..." sáhnul do kapsy, vytáhl krabičku a otevřel ji..."Baruško, vezmeš si mě?" ...Zamrkala jsem a po zádech mi přejel mráz jako ještě nikdy předtím...V mé hlavě se honila jedna a ta samá odpověď..Ale na vyslovení jsem potřebovala ještě trochu času..Byla jsem v šoku...Vydechla jsem..."Ano" řekla jsem zřetelně a po tváři se mi roztáhl široký úsměv...Dal mi zásnubní prstýnek na prsteníček a dal mi ruku za krk..Přitáhl si moje rty na ty jeho..Líbali jsme se hodně dlouho..
Když jsme se vrátili domů, šli jsme se společně umýt, poněvadž už byly 2 hodiny ráno..Umyli jsme se a šli si lehnout..."Takže..Kdy začneme chystat?" .. Zasmál se a políbil mě na čelo.."Potřebujeme čas, aby se to všechno stihlo..Potom budeš má..Navždycky" usmál se..."A ty můj"..."Tak můžeme začít zítra.." dodal..."Dobře"..Nemohla jsem usnout..Pořád jsem přemýšlela jaký to bude až budeme manželé..Manželé..To slovo pro mě bylo neznámé, nepochopitelné a tak kouzelné...Usnula jsem asi za 2 hodiny na Ondrových prsou..Spali jsme asi do 1 odpoledne..Ondra mě objímal svými horkými pažemi a hladil mě po zádech..."Ahoj lásko" políbila jsem ho.."Ahoj zlato" usmál se a vyzvedl mě na sebe...
Den svatby........
Verča – moje kamarádka a mamka mi pomáhaly s šaty..Objednaná kadeřnice mi udělala na vlásek podobný účes, který jsem měla vysněný..Byla jsem nervózní jako ještě nikdy předtím..Výzdoba byla dokonalá..Všechno klaplo..Celou noc jsem nespala..V tom se mnou škublo..."Kdo mě povede k oltáři?" vyhrkla jsem..O taťku jsem přišla..To byl jediný člověk, který mi tady scházel.."Mami?" otočila jsem se na ní..Kývla na mě "to víš že jo" usmála se..
Otevřely se dveře a s mamkou jsme šly po vyzdobené uličce...Když jsem spatřila Ondru..Byl tak krásný..Z dálky se na mě usmál..Byla jsem tak nervózní..Prohlížela jsem si všechny ty lidi..Dívali se jen na nás.. "Mami" pošeptala jsem.."Neboj" usmála se...Ta cesta uličkou byla nekonečně dlouhá..Když mi mamka naposledy dala pusu na tvář vzal si mě za ruku Ondra k sobě..Hrozně mu to slušelo..Usmál se na mě a já jsem mu úsměv oplatila...Zhluboka jsem oddychla...Barboro Václavíková, táži se vás, zda vstupujete dobrovolně a z čisté lásky do svazku manželského se zde přítomným Ondřejem Pavelcem..Znovu jsem oddychla..Ondra se na mně pochybovačně podíval..Viděla jsem jeho pohled upřený na mé pravé straně obličeje..Mé srdce nevědělo co dělá..Bušilo tak rychle..
