Therapy of love 7.část

8. srpen 2015 | 15.00 |
blog › 
Therapy of love 7.část

 "Ano" řekla jsem nahlas a zřetelně...Ondřeji Pavelci, táži se vás, zda vstupujete dobrovolně a z čisté lásky do svazku manželského se zde přítomnou Barborou Václavíkovou.."Ano" Ondra nečekal..Dobře...Prohlašuji váš sňatek za právoplatně uzavřený..Vyměňte si prstýnky a můžete políbit nevěstu..Roztřesenou rukou jsem Ondrovi nasadila prstýnek...Usmál se na mě, nasadil mi prstýnek a stiskl mi ruku v jeho dlaních..Měla jsem krásné sněhově bílé šaty až po zem..Líbilo se mi v nich...Ondrova nevěsta bych v nich byla klidně celý život..Ondra tiskl mojí ruku v těch jeho..Úplně mi jí drtil dotekem..Do druhé ruky jsem vzala naše ruce..A teď to přišlo..Pomalu jsme k sobě přiblížili obličeje..Naše rty se dotkly..Dokonale do sebe zapadly..Líbali jsme se..Srdce mi bušilo nadšením, touhou po mém dokonalém manželi a štěstím..Pomalu mi přestával tisknout ruku..Uvolnil se..Jemně mi jí hladil zatímco mé rty drtily ty jeho..Pocítila jsem obrovskou vlnu lásky k němu..Úplně mi pohltila celé tělo..Teď bylo všechno dokonalé..Byl tak krásný..Smutně jsem se od něho odtáhla..Chtěla jsem zastavit čas..Potom mě pohladil po tváři a všichni začali tleskat..Dívala jsem se do jeho dokonale modrých očí..Tleskání našich rodin nás přeneslo do skutečnosti..Oba jsme se otočili na všechny ty lidi..Mám novou rodinu..Chtěla jsem vědět co se Ondrovi honí hlavou..."Jsi tak nádherná" přitiskl se ke mně..Jemně jsem mu vydechla do tváře..Chtěla jsem, aby tohle nikdy neskončilo..Všechno fotil fotograf..Byla jsem tak šťastná..Chtěla jsem to všem dát najevo...Musela jsem Ondru znovu cítit..Vzala jsem jeho obličej do dlaní a začala ho líbat.."Nechte toho hrdličky..Jde se slavit!" zakřičel kamarád..Musela jsem se zasmát..Postavili jsme se vedle sebe a všichni se hrnuli gratulovat.."Moc vám to sluší..Je opravdu krásný..Buď s ním šťastná zlato" objala mě mamka.."Díky mami..Jeho duše je stejně krásná jako jeho tělo.." řekla jsem jí pravdu.."Taťka by na tebe byl pyšný" nahrnuly se mi do očí slzy..Mamka se na mě usmála a políbila mě na tvář..Mamka se posunula k Ondrovi a něco mu šeptala do ucha..Jen nahlas dodala "Postarej se mi o holčičku" a objala ho.."Nebojte..Moc jí miluju" odpověděl jí..Srdce se mi sevřelo..V tom na mě už mluvil další hlas..Ondrova mamka.."Ať jste šťastní...Je vidět jak mého syna miluješ..Moc gratuluju" řekla s úsměvem.

."Paní Pavelcová..Miluju ho víc než si umíte představit..Budu se o něj starat líp než o kohokoliv jiného.." usmála jsem se na ní a objala jí..Uviděla jsem jak se na mě Ondra dívá..Viděla jsem jiskřičky v jeho očích..Usmála jsem se na něj.."Holčičko..Moc vám to přeju..Dej mi na něj pozor.." objal mě Ondrův taťka..Moc sympatický člověk..."Pane Pavelec...Váš syn je pro mě všechno..Je to můj život..Moc vám děkuju, že jste ho přivedli na svět..Neuměla bych si život bez něj představit.." vydechla jsem...Všichni nám pogratulovali a jeli jsme do domu Ondrových rodičů na zábavu...Konečně jsem byla jeho..On byl můj...Nejdřív jsme seděli u jídla a povídali si...Šla jsem se převléknout ze svatebních šatů...Potom došlo na řeč.."Já jdu první" přihlásila se Verča...

"Poznala jsem Báru, když už byli s Ondrou spolu.." usmála se.."Bára by Ondru nikdy nepodvedla a oba jsou to lidé s velkým srdcem...Nemohli by bez sebe žít..Za tu dobu co je znám se ani jednou nepohádali..Protože oba vědí, že bez sebe nevydrží ani hodinu..." musela jsem se usmát..Ondra mi dal ruku na břicho a přede všema mě líbal...Rukou jsem mu zajela do vlasů a potom jsem ho rukama držela okolo krku...Líbali jsme se hodně dlouho..."Tak už bež" pohladila jsem ho po tváři..."Chtěl bych vám všem říct, že jsem hledal hodně dlouho...Až jsem přestal...Jenže potom mi přes cestu přešlo štěstí...Štěstí, který nikdo nikdy nedokáže popsat.." podíval se na mojí mamku.."Chtěl bych vám moc poděkovat..Za všechno..Za to, že jste mi dala tak nádhernou nevěstu...Asi se tady snažím říct, že nedokážu popsat to co k Barušce cítím..Je to něco co se popsat prostě nedá..Já jí miluju víc než svůj život..Protože ona je můj život..Připijme si na mojí nádhernou manželku" zakončil a pozvedl sklenici vína...Všichni se napili...Mamka se ke mně naklonila.."Máš úžasnýho manžela".."Děkuju mami" usmála jsem se na ní.."Půjdeš mami?" zeptala jsem se jí.."To víš že jo"...Ondra se ke mně vrátil a přitiskl si mě k sobě..."Miluju tě" řekla jsem mu a rychle jsem ho políbila..Věděla jsem, že kdybych ho líbala, byla bych pak nešťastná, že jsem se od něj musela odlepit.."Ondro..nejdřív jsem si myslela, že to nebudete myslet vážně...Ale po tom co ke mně Bára přijela a říkala že jí určitě nechceš vidět a že tě miluje...Změnila jsem názor potom co za tebou odjela...To by s nikým neudělala aby za ním letěla...Vím, že tě miluje víc než sebe...Forever" usmála se mamka....Na řadu přišla mamka Ondry..."Báro....Dej mi pozor na syna...Myslím, že vám to spolu opravdu sluší a byla by škoda to jen tak zahodit..Takže si svého manželství važte, dobře?" oba jsme na ni kývli...Bylo po nich ještě hodně lidí...Asi za hodinu jsme začali tancovat na hip-hopovou hudbu...Když se blížilo půl deváté večer, tancovali jsme ploužáky a mě si za tu dobu vystřídalo hodně lidí..Poslední jsem samozřejmě měla s Ondrou...Položila jsem si hlavu na jeho rameno a zavřela jsem oči..Ondrovy ruce sjely z mého pasu níž..Byla jsem tak šťastná..."Rozloučíme se?" zeptal se mě..."Dobře..."


Když jsme odcházeli tak na nás všichni házeli rýži...Naposledy jsem objala mamku "mám tě ráda mami".."Já tebe taky"...Přeběhli jsme do auta a odjeli jsme na letiště....Ještě do půlnoci jsme měli doletět do Ria a tam se zabydlet v soukromém domě...


Rio je úžasný...Dojeli jsme do domku a Ondra zabouchnul dveře..Začal mě líbat a prudce se mnou narazil do zdi..."Celej den tě hrozně chci...Jsi tak nádherná...Měl jsem co dělat" líbal mě dál...Shodil mě na postel a lehl si na mě...Pořád mě líbal a přešel až úplně dolů..Vytáhl mi šaty a uviděl podvazek.."Mmm" zavrněl...

dort 6

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář